Statutární město Prostějov je největší město regionu Prostějovsko, ležící uprostřed Moravy. Rozkládá se na ploše 39,04 km2, v nadmořské výšce 223 m. Nachází se 15 km jihozápadně od krajského města Olomouce, na západním okraji Hané, v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny. Na jeho severovýchodním okraji protékají říčky Hloučela a Romže. Historické jádro města je od roku 1990 městskou památkovou zónou. Prostějov je druhým největším městem Olomouckého kraje.
První historická zmínka o vsi Prostějovice je z roku 1141. Do poloviny 13. století se vyvinula ve významnou trhovou ves. Tehdy sem byli pozváni němečtí osadníci, kteří v místě dnešního nám. T. G. Masaryka založili novou osadu, na niž přešla práva osady původní. V roce 1390 bylo Prostějovu uděleno díky pánům z Kravař právo výročního trhu, čímž se fakticky stal městem. V husitském období se slibný vývoj zpomalil, když město utrpělo průtahy obou nepřátelských stran. Nedostatečně opevněný Prostějov se stává snadnou kořistí vojsk markraběte Albrechta a roku 1431 byl vypálen. Na konci 16. století se město stává majetkem Lichtenštejnů, což má za následek stagnaci rozvoje města. V Prostějově je roku 1527 tiskárnou Kašpara Aorqa vytištěna první kniha na Moravě. Během Třicetileté války došlo ke zpustošení města a v roce 1697 vypukl požár, kterému padly za oběť radnice, škola i kostel. Kolem poloviny 17. století dochází, především zásluhou místních Židů, k prudkému rozvoji potravinářského, textilního a oděvního průmyslu. V roce 1858 je Prostějově založena první česká konfekční továrna bratří Mandlů, což přilákalo nové obyvatele. V 60. letech 19. století byl Prostějov spojen železnicí s Brnem a Olomoucí.
Statutární město Prostějov má 7 městských částí: Čechovice, Čechůvky, Domamyslice, Krasice, Vrahovice, Žešov a Prostějov.
Katastrální výměra města je 3 904 ha.
Celková výměra zemědělské půdy je 2 562 ha, z toho orná půda 2 302 ha a lesní půda 46 ha a ostatní pozemky.
Statutární město Prostějov mělo 43551 obyvatel (údaje ČSÚ k 01.01.2023)
