Odkazy:  | Povis | T-MAPY spol. s r.o. | ŠINDLAR s.r.o. | 

Opatření k ochraně před povodněmi

Přípravná opatření a opatření při nebezpečí povodně jsou:

  • stanovení záplavových území,
  • vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,
  • povodňové plány,
  • povodňové prohlídky,
  • příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,
  • organizační a technická příprava,
  • vytváření hmotných povodňových rezerv,
  • vyklízení záplavových území,
  • příprava účastníků povodňové ochrany,
  • činnost předpovědní povodňové služby,
  • činnost hlásné povodňové služby,
  • varování při nebezpečí povodně,
  • zřízení a činnost hlídkové služby,
  • evidenční a dokumentační práce.

Opatření za povodně jsou:

  • řízené ovlivňování odtokových poměrů,
  • povodňové zabezpečovací práce,
  • povodňové záchranné práce,
  • zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.

Součástí povodňových opatření jsou:

  • dokumentační práce,
  • vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod, příčin negativně, ovlivňujících průběh povodně, účinnosti přijatých opatření,
  • návrhy na úpravu povodňových opatření.

           

Povodňové orgány v období mimo povodeň

Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.

Povodňové orgány ve své územní působnosti odpovídají za organizaci povodňové ochrany, řídí, koordinují a kontrolují činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány ve dvou časových úrovních:

V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány:

  • orgány obcí a orgány městských částí města Olomouce
  • obecní úřady obcí s rozšířenou působností
  • krajský úřad
  • Ministerstvo životního prostředí
  • Ministerstvo vnitra pro zabezpečení přípravy záchranných a likvidačních prací.

V době mimo povodeň jsou rozhodnutí povodňových orgánů vydávána podle správního řádu nebo jiným opatřením podle obecně závazných právních předpisů.

Ve správním obvodu ORP Prostějov je povodňovým orgánem v období mimo povodeň MěÚ Prostějov, a to jak pro celý správní obvod ORP Prostějov, tak pro územní obvod města Prostějov. Úkoly konkrétně vykonávají:

  • oddělení krizového řízení, kancelář starosty města Prostějov (zejména úkoly spojené s přípravou na řešení mimořádné události nebo krizové situace "povodeň")
  • oddělení ochrany prostředí a vodního hospodářství (zejména úkoly spojené s preventivními opatřeními na úseku ochrany před povodněmi)

Mimo to každá obec plní funkci povodňového orgánu ve svém územním obvodu (k.ú.)

Bez ohledu na nebezpečí povodně MěÚ Prostějov kontroluje:

  • periodickou údržbu vodních děl, kterou zajišťují jejich správci,
  • rekonstrukci vodních děl, investiční výstavbu, kterou zajišťují jednotliví správci těchto zařízení,
  • upřesňování schválených povodňových plánů, které provádí příslušná povodňová komise (obce, správního obvodu, organizace) 1 krát ročně. O všech změnách musí být uvědoměna povodňová komise správního obvodu obce s rozšířenou působností,
  • pravidelný bezpečnostní dohled na kategorizovaných vodních dílech, který zajišťuje dle kategorizace správce vodního díla a zúčastňuje se pracovník oddělení ochrany životního prostředí MěÚ Prostějov,
  • posuzování projektové dokumentace všech vodních děl, které provádí oddělení ochrany životního prostředí MěÚ Prostějov a posuzuje je z hlediska bezpečnosti při povodňových událostech,
  • zpracování povodňových plánů u rozestavěných vodních děl a staveb, které mohou být povodní ohroženy.

 

Povodňové prohlídky

Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích a v zátopových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nebo na vodohospodářských dílech nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její následky. Povodňové prohlídky provádějí povodňové orgány a organizace podle povodňových plánů nejméně jednou ročně, zpravidla před obdobím jarního tání.      

Zjišťují se např. nedovolené stavby a jiné překážky v průtočném profilu; nevyhovující stav toku, vodohospodářských děl a břehových porostů, porušení vyhlášky obce apod. Zjištění jsou formou podnětů podávány u příslušných orgánů – tj. vodohospodářskému orgánu pověřeného Obecního úřadu nebo Obecnímu úřadu s rozšířenou působností.

 

Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.

 

Opatření po povodni

Po povodni městský úřad zajišťuje:

  • prohlídky území dotčených povodní,
  • soustřeďování zpráv od povodňových komisí obcí o výsledku prohlídek po povodni a o vzniklých škodách,
  • vyhodnocení účinnosti provedených opatření,
  • vypracování souhrnné zprávy o povodni pro Povodňovou komisi Olomouckého kraje a ČHMÚ,
  • návrhy na nová opatření na úseku ochrany před povodněmi,
  • návrhy na doplňky Povodňových plánů.

 

Ostatní účastníci ochrany před povodněmi

Ostatními účastníky ochrany před povodněmi jsou:

  • správci povodí (pro ORP Prostějov Povodí Moravy, s.p.)
  • správci vodních toků (Pro ORP Prostějov Povodí Moravy, s.p., LČR, s. p., popřípadě vlastník HOZ)
  • vlastníci vodních děl
  • vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně

Jejich povinnosti spočívají v plnění úkolů povodňových opatření jim stanovených zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách.

Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, mají za povinnost zpracovat svůj povodňový plán, který se pak stává součástí povodňového plánu obce či města.

Povodňový plán nemovitosti právnické osoby či podnikající fyzické osoby řeší přípravu a stanoví organizační, operativní, technická a provozní opatření směřující k záchraně osob - zaměstnanců, majetku a životního prostředí. Řeší způsob včasného ukončení pracovních a technologických procesů, zabezpečení nebezpečných látek ohrožujících zdraví a životní prostředí a zajištění snadno odplavitelného materiálu. Jedná se o opatření, při nichž se využívá vlastních sil, prostředků (dopravní, manipulační, zemní, apod.) a osob (zaměstnanců) daného podniku. Součástí jsou opatření, která zabraňují způsobení újmy třetím osobám.

Povodňový plán nemovitosti fyzické osoby (rodinného domku, garáže, apod.) obsahuje informace o nutných opatřeních a činnostech pro ochranu života a zdraví obyvatel nemovitosti, pro ochranu majetku vlastníka a obyvatel nemovitosti. Rovněž tak opatření, která zabraňují způsobení újmy třetím osobám.